Lužnice 1993

4. den

Brzy po ránu nás všechny probudily Červovo jektající zuby. Také si hned po ránu stěžoval, že mu byla v noci zima. Tomu jsme docela věřili, protože spal bez spacáku. Jeho spacák visel na šňůře a stále z něj tekla voda, ostatně jako ze všech jeho věcí. Nebýt půjčeného oblečení, spal by asi v plavkách. Při přípravě snídaně jsem pochopil, proč z obou bratrů je ženatý David. Udělal pro nás výbornou krmi. Po snídani jsme na dnešek prosadili pouze osmikilometrový úsek do příštího tábořiště.

Čekaly nás tři jezy, pár peřejek a konečně sluníčko. Hned na prvním kilometru se Honza s Červem krásně cvakli na malém rozpadlém jezu. Při sjezdu nabrali vodu a vratkou loď otočili. Druzí na tento jez najeli Dan s Lukášem, který si usmyslel, že už má své týden staré brýle příliš dlouho a že na to, jak Dan pádluje je stejně lepší se nekoukat. Nádherně se cvakli, přičemž došlo ke zmíněné ztrátě. Dan si ještě stihl během pádu do jezu omotat nohu koňadrou a na několika místech si přivodil mírné spáleniny a krásné podlitiny. Jakmile jsme to náležitě okomentovali a byla vylita voda z lodí, mohli jsme pokračovat. Další katastrofy se nám ten den naštěstí již vyhnuly.

A tak jsme šťastně dorazili do Veselí a připravili se na pobyt na suchu. Konečně jsme splnili svou čestnou povinnost a rozeslali pohledy všem známým a příbuzným a informovali je, že jsme stále naživu. Hned na to jsme se jali hledat pohostinské zařízení, kde by uspokojili naše potřeby. Jak se ukázalo, nebylo to ani v tak rozlehlé obci snadné. Nakonec jsme se najedli v místním kulturáku, který lze charakterizovat slušnou kuchyní a pomalou a negramotnou obsluhou. Spořádal jsem jídla ve velmi neobvyklé kombinaci a tak jsem s trochou obav vzhlížel k nadcházejícím hodinám. Můj žaludek byl ale zřejmě natolik šťastný ze své plnosti, že se i s jinak vražednou kombinací, kterou by nenechal bez odezvy, spokojil.

Po jídle jsme se přesunuli do kempu, tedy lépe řečeno do jeho kiosku, kde Červ, Lukáš, Dan a Honza předstírali, že hrají mariáš a naše dovolená se dostávala tam, kde jsem ji chtěl od začátku mít. Stávala se línější a línější. Dnes jsem se již podruhé v tomto týdnu po dohodě s mým háčkem usnesl, že jsem špinavý a podstoupil jsem strašlivou hygienickou kúru v ledové vodě umývárny. Je to neuvěřitelné, ale opět jsem přežil. Neměl bych to stále pokoušet, k tomu, aby ze mě byla žena jsem měl dnes velmi blízko.