Sázava 1998

Den D +4

Ráno jsme byli všichni v plné síle a připraveni nastoupit další dlouhou etapu. Hned pod kempem byl jez s retardérem, na kterém se Kochač s Fíkusem necvakli. Ani ještě nezačalo pršet. Divný den. Pomalu jsme se blížili k Sázavě, kde byl - mimo jiné - další jez s krásným rychlým retardérem. Ne něm se opět neudělali Kochač s Fíkusem, ale ukázkově se tam cvakli Lukíno s Beroušem. (Lukíno, vím, že si myslíš, že to nikoho nezajímá, ale já jsem si jistý, že se někdo najde.) Když už jsme byli v Sázavě, byla by škoda nenavštívit zdejší známý klášter. V zahradě kláštera (svého času pochopitelně převálcovaném husity) jsem se dozvěděl, že když je něco tetrakonchální, tak je to čtyřapsidové. To bylo zajímavé zjištění. Komu to není jasné, tak ať jede do Sázavy. Na návštěvu kláštera s námi nešel pouze Fíkus, který při posledním cvaknutí ztratil botu a nechtělo se mu procházet těch pár metrů střepů na cestě od řeky.

Pro změnu se rozpršelo, ale začínal jsem být už vůči dešti nějaký otupělý. Už na mne neměl zdaleka tak zničující účinek, jako na začátku. Další atrakcí dnešní etapy byla hospoda Na Marjánce ve Stříbrné Skalici. Bylo udivující, jak na dvou různých místech může patnáct deka něčeho vypadat úplně jinak. Také banán v čokoládě stál za to. Další malý jez se stal osudným pro Dandáše. Podle mě chtěli přídí lodi odtlačit z koryta řeky obrovský kámen, ale nějak se jim to nepovedlo, a po té, co na něj najeli půlkou lodě, se převrátili. A měli jsme před sebou ještě jeden bonbónek. Ještě jeden jez s následnou peřejí, asi největší peřejí, kterou jsme zatím projížděli. Poprvé jsem se viděl opravdu ve vodě, ale nějakým zázrakem jsme se necvakli. V lodi jsme ale měli asi dvacet centimetrů vody. Museli jsme vodu co nejdříve vylít, abychom získali větší stabilitu.

Ve Zlenici nám bylo povoleno stanovat na opalovací louce a Náčelníkovi se podařilo vyjednat, že nás pustili i do sprchy. Podmínky pro sprchování byli sice dost pionýrské, ale rozhodně to stálo za to. Bylo mi teplo, byl jsem v suchém a byl jsem čistý. Co jsem si mohl přát víc.