Sázava 1998

Den D +7

Už bylo světlo, ale rozhodně jsem ještě nehodlal vstávat, když mě - a všechny ostatní - probudil zvuk vrtačky. Na blízkém mostě započala pracovní směna. Když ten debil (ať to byl kdokoliv) skončil, ještě jsem na chvilku usnul, ale už to nebylo ono. Chvilku po snídani přijel Aleš s Avií a odvezl lodi, barely, pádla, Fíkuse a Knedlíka, který - mimochodem - nevypadal, že by byl v životní formě. Ostatní jsme odešli na nádraží a odjeli vlakem do Prahy. Pokud jsme nehráli mariáš, přemýšlel jsem, jak může vlak z Poříčí do Bráníka jet přes dvě hodiny. Ještě jsme s Doktorem odjeli do Modřan pro barely. V Modřanech byla zábava v plném proudu. Během několika minut stačil Doktor vypít láhev Napoleona, a teprve když dopil, byl ochoten nechat se odvézt domů.

Doma jsem dostál všem slibům, které jsem si za celý týden dal.